- O nás
- Cinema Arsenal
- Projekty
- Dva nula
- Kontakt
- Telefon, Email
Na fotbalovém stadionu v centru Prahy se chystá největší fotbalový zápas roku, Sparta dnes večer hraje se Slavií. Začíná přímý přenos. Dvacet dva filmových kamer ale tentokrát nemíří na hřiště, nýbrž do hlediště. V něm se totiž nachází velmi různorodá a vtipná společnost, která stojí za pozornost víc než samotný fotbal: jsou tu upovídaní pořadatelé, pečlivě oblečené dámy z VIP, rozjívení žáčci fotbalové přípravky, distingovaní intelektuálové, fanatičtí sázkaři, dezorientovaní italští turisté, chlapáčtí členové ochranky nebo třeba známí komentátoři jedné televizní stanice. Ti všichni sem přišli sledovat stejný zápas, každý z nich jej ale prožívá po svém. A každý se přitom projevuje takový, jaký doopravdy je. Jeden se ptá, jestli se smí fackovat tchýně, druhý pátrá, kam se v Chile podělo prezidentské pero, třetí se třese, zda dostane trest za použití slova gorila. Před očima nám tak postupně ožívají různá patra tribuny i různá patra dnešní společnosti. A humor a autentičnost tu nakonec vítězí 2:0.
“Dva nula je jeden z nejhlubších filmů, jež jsem v posledních letech viděl. Otevírá celý vějíř otázek. Je to dílo, které je humánní bez frází a proklamací. A které jde přitom až na dřeň.” Oto Horák, Cinepur.cz
“Ochozy fotbalového stadionu rozhodně nepatří jen rowdies, jak se snaží nejedna televizní reportáž zastrašit „obyčejné“ lidi. Ochozy stadionu totiž patří stejně tak oněm obyčejným lidem. Těm slouží k setkávání, komunikaci a projevům, mnohdy vskutku svérázným. Přesvědčují o tom tvůrci snímku Dva nula, který aspiruje na tuzemskou událost letošního roku.” Lukáš Král, Kinobox.cz
"Dokument Dva nula nechce být reklamou na fotbal ani kárat chuligány. Ukazuje bizarní rozmanitost skrytou v zdánlivé jednolitosti, předvádí obraz toho, jak odlišně může být prožíván a komentován zdánlivě sdílený zážitek: širší platnost jeho sdělení je evidentní." Marcel Kabát, Lidové noviny 26.10. 2011
“Abych to shrnul: tihle kluci přesně věděli, co chtějí říct, vše tomu podřídili a nevykašlali se přitom na filmařinu. A to je velký.” Luděk Staněk, Reflex, 25.10. 2012